Tělo jako pavučina

ANEB VŠECHNO JE V TĚLE PROPOJENÉ.  Máme bolest za krkem a najednou cítíme i napětí až v bedrech. Nebo táhne zadní strana stehen a přitom jsme "jen" dlouho seděli u počítače. Nic neobvyklého, žádný extra výkon. Ale právě tohle je příklad toho, že naše tělo funguje jako jedna velká propojená síť – jako pavučina. A když zatáhneme na jednom konci, pohne se všechno ostatní.

Fascie – tajemná síť, která drží vše pohromadě

Když se bavíme o propojení v těle, nemůžeme vynechat fascie. Fascie je taková tenká blanitá tkáň, která obaluje svaly, orgány, nervy, kosti – zkrátka úplně všechno, i orgány. Představ si ji jako jemnou, ale pevnou síťku, která proniká celým tělem a drží ho pohromadě jako vnitřní pavučina. A právě díky ní je každá část těla propojená s ostatními.

Fascie jsou pružné, citlivé a dokážou přenášet napětí i informace. Když se někde "zatáhne", třeba kvůli úrazu, stresu nebo jednostrannému pohybu, tato změna se může přenést i do úplně jiné části těla.

Souhra svalů, vazů a kloubů

Většina svalů má svého "spoluhráče" – protisval, který reaguje opačně. V této dvojici jeden sval kloub ohýbá a druhý natahuje. Pokud je jeden z nich přetížený a tím zkrácený, ten druhý se tím taky ovlivní. Navíc přes vazy a klouby se napětí šíří dál. Proto třeba práce s chodidlem může zlepšit i držení krční páteře. Žádná magie, ale biomechanika.

Kůže není jen obal

Naše kůže není jen ochranná vrstva. Je propojena s nervovým systémem i s fasciální sítí. I drobné jizvy nebo napětí v kůži (třeba z dlouhodobého nošení batohu nebo těsného oblečení) můžou ovlivnit hlubší vrstvy a pohybové vzorce. A naopak – uvolnění fascií může ovlivnit i vnímání a napětí v kůži.

Dech vytváří prostor

Dech je další důležitý kousek skládačky, který dokáže vytvořit volný vnitřní prostor. Náš hlavní dýchací sval – bránice – má přímé spojení s bedry, hrudníkem, břichem i pánevním dnem. Pokud dech jemně proudí a rozvíjí se v celé šíři trupu, tak opět skrze fascie, nervy a svaly ovlivníme nejen stabilitu a držení těla, ale dokážeme uvolnit jemné tkáně, čímž získáme volný vnitřní prostor.

Krása propojení

 → Co potřebuješ, je tvoje pozornost

Je fascinující vidět, jak tělo funguje, jak vše se vším komunikuje a spolupracuje. A to je důvod, proč je tak důležité přistupovat k tělu jako k celku. V praxi to znamená, že i malé změny nebo jemná práce může mít dalekosáhlý dopad. 

Cvičení na propojení: Chodidla, dech a uvolnění páteře

Záměrem je pocítit propojení mezi oporou v chodidlech, dechem a uvolněním páteře.

• Stůj vzpřímeně, nohy na šířku boků.

• Zavři oči, chvilku jen vnímej, jak se cítíš – kde cítíš napětí? Jak dýcháš?

• Všímej si kontaktu chodidel se zemí – pata, vnější hrana, prsty.

2. Zapojení dechu

• Začni volně dýchat nosem, nezadržuj dech.

• Při nádechu si představ, že dech "vstupuje" i přes chodidla do těla.

• Při výdechu nech tělo ztěžknout směrem k zemi, výdech je fajn mít delší s krátkou pauzou ve výdechu

Pozoruj: Cítíš změnu v napětí nohou, pánve nebo šíje?

3. Uvolnění páteře v předklonu

• Pomalu se předkloň s pokrčenými koleny.

• Nech hlavu viset, ruce volně směřují k zemi.

• Dech vedeš do zad – jako by se záda nafukovala do šířky a do délky.

Při výdechu nech páteř prodlužovat směrem k zemi.

4. Návrat nahoru

• Pomalu se obratel po obratli zvedej zpátky do stoje.

• Hlava jde jako poslední.

✨ Co můžeš pocítit

• Měkčí dech

• Uvolněná ramena a šíje

• Lepší kontakt se zemí

• Příjemné protažení a "rozpuštění" napětí.